Pittsburgh si připomněl 100. výročí podpisu dohody o vzniku Československa

V Pittsburghu si připomněli 100 let od podpisu dohody klíčové pro vznik samostatného Československa. Budoucí první prezident Tomáš Garrigue Masaryk v ní slíbil Slovákům, že ve společném státě budou mít vlastní samosprávu, parlament i soudnictví. Zavzpomínat na události z května 1918 dorazili mimo jiné i potomci signatářů. Jeden z nich si nese upomínku celý život ve svém jméně.

Pamětní cedule připomínající uzavření Pittsburské dohody na křižovatce Sedmé a Pensylvánské ulice v Pittsburghu. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Na křižovatce Sedmé a Pensylvánské ulice už uzavření Pittsburské dohody připomíná jen pamětní cedule. Kromě ní je tu poblíž původní budovy stržené v 80. letech, parkoviště a naproti němu houslista s futrálem plným dolarů.

Většina netuší, někteří ovšem vědí velmi dobře – uzavření Pittsburské dohody je součástí jejich rodinné historie. Celé století, které od této památné události právě uplynulo, přijeli z okolí oslavit i potomci Milana Gettinga – novináře, politika a jednoho z amerických Slováků, který připravoval Masarykovi půdu pro přijetí zdejší silnou slovenskou komunitou. A také je pod ujednáním podepsaný.

„Moc jsem o tom nevěděl, dokud se neměla bourat budova, kde ten papír kdysi podepsali. Můj otec přišel jednoho dne domů a začal láteřit, že přece ten dům nemohou zničit, že tam vznikla Pittsburská dohoda. Všichni jsme se na něj nechápavě otočili. Její kopie nám visela doma na stěně, ale měli jsme ji za nějaký slovensky psaný papír a nezajímali se o to. Až tenkrát nám táta konečně vysvětlil, u jak významné chvíle byl můj děda. Pak jsme pomáhali vytvořit na tom místě aspoň památník. Takhle jsem se o tom dověděl, do té doby jsem neměl ponětí, co ta dohoda znamenala,“ říká vnuk jejího signatáře, jemuž se dohoda odráží i ve jméně – v občance má napsáno Thomas Masaryk Getting.

„Své jméno beru jako milou poctu Masarykovi. Řekněme, že byl v rodině. Kromě spolupráce na Pittsburské dohodě pak můj děda v Československu chvíli pracoval a po návratu do Pensylvánie byl československým konzulem. Byl jsem šesté dítě svých rodičů, čtvrtý syn, narodil jsem se v únoru a ještě v březnu jsem neměl jméno, nemohli už na žádné vhodné přijít. Pak přišly Masarykovy narozeniny a táta se rozhodl, máma s tím souhlasila,“ popisuje Getting a dodává:

„Lidi, kteří vědí, o koho jde, bývají mým jménem ohromení, zbytek na mě nepřítomně hledí, když se představím. A když řeknu, že to byl první prezident Československa, tak většinou nepřítomně hledí dál.“

Vnuk jednoho ze signatářů dodnes propaguje strůjce Pittsburské dohody, kudy chodí. A aby měl jistotu, že po něm tuhle misi někdo převezme, svého syna pojmenoval Jackson Thomas Masaryk Getting.

Převzato z iRozhlas

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *