Před 100 lety deník New York Times věnoval úvodní stranu samostatnému Československu

Československo ještě neexistovalo, ale přední světové noviny už o něm psaly. Velmi intenzivně třeba deník New York Times přesně před sto lety. Uprostřed srpna 1918 věnoval myšlence československého státu titulní článek středečního vydání, později v týdnu pak ještě dva dlouhé texty a otiskl i velkou mapu Československa. Tomáš Garrigue Masaryk už tou dobou působil v Americe víc než čtvrt roku a pozornost tisku uměl získávat a využívat velmi zručně.

Deník New York Times přesně před sto lety, uprostřed srpna 1918, věnoval myšlence československého státu titulní článek středečního vydání, později v týdnu pak ještě dva dlouhé texty a otiskl i velkou mapu Československa. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Deník New York Times přesně před sto lety, uprostřed srpna 1918, věnoval myšlence československého státu titulní článek středečního vydání, později v týdnu pak ještě dva dlouhé texty a otiskl i velkou mapu Československa. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Masaryk těžil z toho, že měl v Americe z dob svých předchozích návštěv síť vlivných kontaktů a že ho Amerika coby profesora znala. Kamkoli přijel, tam o něj byl zájem. Zvali ho na přednášky či jiná veřejná vystoupení, rozhovorů do novin včetně nejvýznamnějších deníků dal taky hodně.

Na zesílenou agitaci za nezávislost Československa v americkém tisku ale nebyl sám, američtí Češi a Slováci v tom byli důslední.

„Založili vlastní tiskovou kancelář. Nějaký čas ji vedl Karel Pergler, Masarykův sekretář při jeho pobytu v Americe. Je zajímavé, jak americké noviny československé téma podávaly svým čtenářům a jak tím podle mě také ovlivňovali politiky. Články o Čechoslovácích se objevovaly i v těch novinách, kde byste to opravdu nečekali, jako třeba v denících v Alabamě, v Richmondu ve Virginii a podobně. Buď je přebrali z agentur, nebo to byla přímo práce tiskového odboru Čechů a Slováků. Prostě tam svůj příběh dostali a takový typ agitace a publicity může být velmi účinný,“ řekl Radiožurnálu Hugh Agnew, na moderní české dějiny zaměřený profesor historie z Univerzity George Washingtona v americkém hlavním městě.

Hvězdný týden Československa

Přesně před sto lety, po britském uznání Československé národní rady, mělo zatím imaginární Československo v americkém tisku svůj hvězdný týden. Středa tehdy vycházela na 14. srpna a přední deník New York Times věnoval otvírací článek celého vydání právě Čechoslovákům.

O den později se zmínka o Češích objevila na titulní straně znovu a v nedělníku Timesů vyšly dva obsáhlé texty velebící Československo už coby nový stát, na který mají Čechoslováci nárok po staletích habsburské nadvlády a po svém zapojení se do první světové války. Z podrobné mapy mohli američtí čtenáři vyčíst polohu měst od Kraslic až po Užhorod.

„Američani rádi dávají světové dění do souvislostí s tím, co zajímá je samotné. Když se Woodrow Wilson rozhodl zapojit zemi do první světové války, udělal z toho křižáckou výpravu na obranu demokracie. Když jsem studoval dobový americký tisk, jak referoval o československých legiích v Rusku nebo o Masarykovi, objevil jsem sklon říkat: Podívejte, jejich příběh je jako ten náš. Masaryka tu přirovnávali k Jeffersonovi, Franklinovi nebo Lafayettovi. Noviny československou otázku vztahovaly k tomu, čemu Američani rozumějí,“ vysvětluje Agnew.

Zdroj: iRozhlas

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *